Jsem lempl a nemám na to

Jsem lempl a nemám na to

jsem lempl

 

Dost často se u studentů setkávám s následující situací. Po čase studia propadnou skepsi a myslí si, že jim angličtina moc nejde, že stále nerozumí americkým filmům, videím na YouTube, anglickým knihám, podcastům …

Zajímavé je, že dost často zapomenou na to, co všechno (a často za velmi krátkou dobu) už zvládli. Srovnávají se s někým nebo něčím, místo toho, aby se ohlédli a porovnali své minulé já s tím současným. To je totiž jediný opravdový ukazatel toho, jestli se lepšíme nebo ne. Porovnávání se s ostatními povede vždy k frustraci. Psal jsem to již několikrát, ale je třeba si to neustále připomínat, protože naše mysl má tendenci tuto informaci ignorovat.

Příklady ostatních lidí by měly sloužit jako inspirace. Měli bychom si vytvořit vizi, kterou bychom chtěli naplnit. Studujme z našeho pohledu úspěšné lidi a učme se od nich. Jakmile ale přijde na hodnocení, přepněme na jinou úroveň a tou je porovnání se sebou samým.

Pokud propadneme skepsi (která občas přichází na každého z nás) a máme pocit, že nejsme dost dobří, že se nelepšíme, a že jsme lemplové, kterým to stejně nejde, položme si (a zapišme si) odpovědi na tyto otázky a to co nejkonkrétněji:

  • Jak jsem na tom dnes? Co umím, na jaké úrovni angličtiny jsem?
  • Jak jsem na tom byl před půl rokem, před rokem?
  • Je zde nějaký rozdíl? A jaký? Lepším se, stagnuji nebo se snad zhoršuji?

Poslední otázka bývá při této minianalýze dost zásadní. Často totiž studentům ukáže, že na tom nejsou zdaleka tak špatně, jak si původně mysleli a to už je obrovská úleva 🙂

Na poslední otázku můžete odpovědět různými způsoby:

  1. Lepším se – v tomto případě se pochvalte, odměňte se čímkoliv, co vám udělá radost
  2. Stagnuji – zkuste se na chvíli zastavit a popřemýšlejte nad tím, proč tomu tak je. Někdy stačí jen minimální úprava ve vašem přístupu a rázem se vyšvihnete nahoru. Tento problém řeším individuálně se svými studenty
  3. Zhoršuji se – ….ale no tak! Opravdu to tak je? Dopřejte si týdenní, měsíční odpočinek. Urovnejte si myšlenky nebo mi napište na danielondrejik@seznam.cz a třeba najdeme nějaké řešení 🙂

Škola, život, okolí a společnost na nás kladou velké nároky. K tomu jsme masírováni (většinou zcela scestným způsobem) mediálním obrazem dokonalosti. Nenechme se pohltit a zachovejme si zdravý nadhled a nezapomínejme na sebereflexi. Ta nám pomůže v „těžkých dobách“ a možná nám ukáže, že není vše černé, jak se na první pohled může zdát.

Dan

Pokud se vám příspěvek líbil, dejte prosím „To se mi líbí“ pod textem.

Komentáře

    Přidat komentář

    * Nezapomeňte na povinné pole.