Čas nám lidem dává určité hranice, které nám pomáhají definovat naši pozici v životě.
Je proto přirozené, že s příchodem Vánoc a nového roku pomalu uzavíráme jednu etapu a chystáme se na další. Tato ukončení mohou mít nejrůznější podobu, ať už v podobě vánočních firemních večírků a nebo jen vnitřním bilancováním uplynulého roku, a následným předsevzetím, že od nového roku začnu věci dělat jinak, lépe.
V této souvislosti si vždy vzpomenu na jednu povídku od Charlese Dickense, kterou jsem četl již před mnoha lety v originále. Jmenovala se „A Christmas Carol“ a už tehdy na mne hluboce zapůsobila. Vnímal jsem jí spíše jako alegorii, kterou si může každý člověk zasadit do kontextu svého současného života.
Příběh je o člověku, který žil ne zrovna ideálním způsobem. Nebyl šťastný a spíše ztělesňoval veškeré negativní vlastnosti. Jednou, na Štědrý večer se mu dostalo osvícení v podobě návštěvy ducha Marleye, který se ho snažil upozornit na to, že pokud bude i nadále žít stejným životem jako doteď, tak nenajde nikdy klid. Díky dalším třem duchům měl pan Scrooge možnost nahlédnout do několika svých možných budoucností. Zacítil tak na vlastní kůži jak by dopadl, kdyby zůstal takovým jakým je a naopak jakým by se mohl stát, kdyby se změnil.
Nemáme křIšťálovou kouli, která by nám vždy správně poradila v tom, co chceme dělat, ale můžeme se na chvíli zastavit a popřemýšlet jakou cestou se dál vydat. A pokud nám naše současná cesta nevyhovuje, tak jak ji změníme, abychom byli spokojenější.
Nemusíme začínat s tvrdým novoročním předsevzetím, stačí, když začneme to, co nám vadí měnit postupně. Kapka ke kapce a příští Vánoce budeme mít důvod být na sebe zase o něco více hrdí.
Přeji Vám všem krásné Vánoce, spokojenost, víru a zdraví….
Dan
