Tuto otázku čas od času dostávám, a tak bych na ní rád odpověděl. Nevím, jestli existuje nějaký univerzální recept na to, kdy a jak by dítě s angličtinou mělo začít.
Střetávají se zde dva tábory. Jeden tvrdí, že dítě by se nejprve mělo naučit pořádně česky a až teprve potom začít přibírat další jazyk. Tato skupina lidí tvrdí, že by se angličtinou dětem zbytečně motala hlava. Pokud bychom přijmuli tento názor, tak se automaticky vynoří další otázka a to, kdy tedy s angličtinou začít? Má to být v 5, 6 letech? Nebo snad později?
Druhá skupina zastává názor, že by se dítě mělo začít učit angličtinu co nejdříve. Existuje řada speciálních kurzů pro děti, a také některé mateřské školky nabízí angličtinu pro děti.
Jakou tedy zvolit cestu? Věnuji se individuální výuce angličtiny a mezi mé studenty patří i děti. O nich si můžete přečíst zde:
V čem jsou děti jiné?
Z mých zkušeností mi vychází, že není ani tak důležité KDY, ale spíš JAK. Jakou správnou formu zvolit. Jak udržet rovnováhu mezi „učením“ a zábavou. Jak to udělat, aby mělo dítě k angličtině (a ke vzdělávání všeobecně) kladný postoj?
I zde platí, že člověk (a hlavně ten malý) bude dělat dlouhodobě to, co ho baví. A i když jsou děti malé, přesto jsou to již osobnosti, které mají své potřeby a názory. Každý z nich vnímá svět trochu jinak a každý tak potřebuje trochu jiný přístup. Proto se nebojte trochu experimentovat s formou výuky a hlavně získávat od dětí zpětnou vazbu.
Je nesmírně důležité, aby je angličtina bavila. Nemá smysl jim vysvětlovat, jak je v životě důležitá. Tyto argumenty přijdou až později. Při správném „nastavení“ zjistíte, co je ta malá hlavička schopna pojmout. Neustále mě překvapuje, jaký obrovský potenciál děti v sobě mají. Bohužel mnohé z nich o něj v průběhu života přicházejí a na vině je většinou nesprávný přístup, jak ze strany rodičů, tak školského systému.
Přeji vám i vašim dětem ten správný směr se správným JAK 🙂
Dan
