„Chtěl bych mluvit, ale znám málo slovíček“, „Chtěl bych číst knihu v angličtině, ale mám slabou slovní zásobu“…. Poznáváte se v těchto větách? Pokud ano, tak je tento článek určen právě vám 🙂
Dost častým argumentem proč nemůžu mluvit, nebo proč nemůžu číst v angličtině a proč nemůžu….je představa, že člověk nemá dostatečnou slovní zásobu.
Ano, dává to přece smysl. Jestliže chci mluvit, tak nejprve potřebuji znát slovíčka, ta pak spojit do věty a teprve potom jsem schopen říci, co chci. Problém ale nastává ve chvíli, kdy konkrétní slovíčko (které v češtině běžně používám) neznám. V tu chvíli se před vámi objeví nepřekonatelná zeď.
Přitom konkrétní neznámé slovíčko by mělo být spíše jako kámen na cestě tj. můžeme ho obejít a pokračovat v cestě. V žádném případě by nemělo být důvodem naši cestu vzdát.
Bohužel je tento jev dost hluboce zakořeněn u mnohých studentů. Jeho původ je vcelku jasný – způsobem vzdělávání, které je soustředěno na postup: nejdříve teorie a potom praxe. Toto je ale již hodně zastaralý model uvažování. Žijeme ve velmi dynamické době, kdy se svět kolem nás mění neuvěřitelně rychle a pokud budeme chtít zůstat v sedle, bude potřeba přijmout i nová pravidla, nové postupy tak, aby reflektovala to, co se kolem nás děje.
Jsem velmi rád, když u svých studentů vidím, jak se tyto bariéry rozplývají. Se správným přístupem se tyto bloky dají poměrně rychle odbourat. Studenti zjišťují, že není potřeba donekonečna přibírat nová a nová slovíčka (která se většinou rychle zapomenou), ale spíše se naučit obcházet kameny na cestě.
Angličtině se věnuji již řadu let a mohu vám potvrdit, že i já neznám všechna slovíčka. Pořád se učím a vzdělávám, beru to jako nikdy nekončící proces, ale to neznamená, že bych já nebo kdokoliv z vás měl čekat na perfektní teorii a teprve poté vyrazit do praxe. Na to je život bohužel příliš krátký…
Jak konkrétně proměnit zdi v kameny na cestě učím ve svých kurzech.
Dan
