Že se vaše angličtina zabrzdila? Minulý měsíc vám to šlo, ale teď máte pocit, že jste všechno zapomněli? Čím víc toho víte, tím hůř se vám mluví?
Tyto otázky si dřív nebo později položí každý, kdo se něco učí. A nejen v angličtině. Je jedno, čemu se věnujete – dřív nebo později přijde chvíle, kdy budete mít pocit, že to, do čeho jste se pustili, nezvládnete. Ale je to opravdu tak?
Pohádka nebo horor?
Vzpomínáte si na pohádky? Hlavní hrdina musel vždycky překonat překážky, než se dostal k vytouženému cíli. Na cestě ho čekaly zkoušky, pochyby, někdy i ztráty. Kdyby to vzdal, nebyla by z toho pohádka – ale horor.
A proč nemůže jít všechno hladce?
Protože kdyby to šlo, nebylo by to ničím vzácné. „Bez práce nejsou koláče“ možná zní jako klišé, ale něco na tom je. Kdyby šlo všechno snadno, mluvili bychom všichni plynule anglicky, hráli na deset hudebních nástrojů a byli prostě dokonale úžasní.
Jenže svět tak nefunguje. A možná je to dobře. 🙂
Prozření
Nejdřív si uvědomte jedno – vaše pochybnosti jsou naprosto normální.
Patří ke hře.
Vzpomínáte na chvíle, kdy vás někdo zrazoval od něčeho, co jste chtěli udělat?
Teď je to podobné – jen s tím rozdílem, že tentokrát vás nezrazuje okolí, ale vy sami.
Tři body na cestě
Podívejte se na tento obrázek:
- Bod 1 – Pozvolný progres
Daří se vám, cítíte nadšení a všechno jde snadno.
- Bod 2 – Stagnace
Přichází zlom. Máte pocit, že jste se zasekli. Dosáhli jste svého stropu?
- Bod 3 – Údolí smrti
Nic nejde. Dokonce se zdá, že zapomínáte i to, co vám dřív šlo.
Právě tady se rozhoduje, jestli váš příběh skončí jako pohádka se šťastným koncem, nebo jako horor.
Jak se dostat z Bodů 2 a 3?
Přiznám se – zvládnout to sám není jednoduché. Vyžaduje to spoustu sebedůvěry, odolnosti a sebereflexe.
U svých studentů právě v této fázi často přicházím na scénu já. Pomáhám jim získat odstup a podívat se na situaci zvenku. Vidět víc než jen ten „teď a tady“ moment, který se může zdát beznadějný.
Odstupte a podívejte se z výšky
Neposuzujte svůj pokrok podle momentální nálady. Zaměřte se na celek. Srovnávejte se jen sami se sebou – s nikým jiným.
Pokud se i pomalu posouváte kupředu, jste na správné cestě. A to je to jediné, co se počítá.
Takže…
- Vyslechněte svého vnitřního kritika – ale nenechte ho řídit.
- Připomeňte si, co všechno už jste dokázali.
- Sledujte svůj progres z dlouhodobého hlediska.
- A hlavně – srovnávejte se jen sami se sebou.
A nezapomeňte – buďte na sebe hodní.
I pohádkový hrdina občas klopýtne, než dojde ke šťastnému konci. 🙂
